S fotoaparátem zavěšeným na krku, toulám se rád krajinou. Krajinou, kde mysl se může ztratit v nekonečném prostoru a času. Krajinou, kde mohu zapomenout a zároveň i najít ...
V každé louce, v každém balvanu, ve větvích stromů, co klaní se až k zemi, ve starém plotě, v cestě co klikatí se kolem, tam všude se objevují a zase mizí ....světla a stíny, linie a detaily. A já, byť jen na okamžik, mám někdy to štěstí zachytit tu vzácnou chvíli, ten příběh, který pak mohu převyprávět. Převyprávět tak, jak ho vidím já a moje duše...
I am wandering the landscape with a camera hanging around my neck.. Through the landscape, where the mind can get lost in infinite space and time. Through places where I can forget, yet also find something hidden.
In each meadow, every boulder, in the branches of trees bending low to the ground, in the old fence, in the winding path that snakes around ... everywhere, light and shadow, lines and details appear and vanish. And sometimes, when I’m fortunate, I can capture that rare moment, that story, which I can then retell.I retell it as my eyes see it, and as my soul perceives it..
